Vzpomínkový Tag

6. března 2018 v 15:31 | thedecemberlady |  tagy

Výsledek obrázku pro tumblr flat lay memories

...TROCHA TOHO VZPOMÍNÁNÍ NEUŠKODÍ

Chtěla bych vám nějakým způsobem přiblížit svou osobu a tak
jsem přemýšlela, pomocí kterého článku bych tak mohla učinit.
Já osobně naprosto zbožňuji články v podobě tagů, přijdou mi
velmi přehledné a mnohdy se z nich dozvím spoustu zajímavých
věcí o autorovi. No a kde jinde začít, než-li od začátku!
Stejně tak jako MARY, u které jsem se inspirovala, nikoho
nenominuji. Pokud však bude mít někdo zájem tento tag
také sepsat, určitě mi pak napište a já si článek ráda přečtu!





1. Máš nějaké fotky z doby, kdy jsi byla mladší? Moje milovaná maminka si u mě ještě dávala tu práci s čančáním alb včetně různých popisků, většinou vtipných. Takže mám opravdu hodně alb plných mých fotek. Ale jak už to tak bývá, málo z nich bych mohla veřejně publikovat nebo aspoň bez cenzury, protože rodiče fotí nejradši své drobečky zásadně bez spoďárů, že? Ale několik publikovatelných by se našlo, ale to si nechám na samostatný článek. To teprve něco uvidíte.

2. Na kterých TV pořadech jsi vyrostla? Z vyprávění vím, že jsem na televizi byla poměrně závislá. Ale pamatuji si jich jen pár. Třeba v hlavě mi zůstala pohádka Lískulka, tu jsem měla ještě na kazetě a vím, že jsem ji naprosto žrala. Pak samozřejmě klasika jako Krteček, Tom a Jerry nebo různé pohádky z večerníčku. Prý jsem také milovala Teletubbies, kterých se teď spíš bojím, nejvíc ten jejich vysavač, no fuj! Také jsem ujíždela na Minimaxu, Jetixu (Disney Channel) a Nickelodeonu. V mých 11 letech jsem vydržela koukat na takové kanály třeba celý den. Tedy, ne že by mi to rodiče dovolovali.

3. Čím jsi chtěla být, až vyrosteš? A stále tím chceš být? Měla jsem takové to období, že jsem se chtěla stát zvěrolékařkou. To se mě drželo poměrně dlouho, věčně jsem měla obvázané plyšáky, náplasti samozřejmě z nich pak nešly sundat, fixy jako krev také nebyl ten nejlepší nápad. No a nakonec mi moji upřímní rodiče řekli větu, kterou nikdy nezapomenu: ,,A to se jako chceš hrabat krávám v zadku?" No, od té doby mě to nějak přešlo.

4. Ukaž video, kde jsi byla mladší. Pár videí jsme měli, ale absolutně netuším, kam se poděla. Moc mě to mrzí, ale nic s tím nenadělám. Ale pamatuji si, že jedno z nich bylo z mých narozenin, tuším 2. narozenin. Měla jsem krásné kytičkované šatičky, které mi ušila babička. Malá Michalka, dámička, měla nádherný krémový dort... Tak co, víte co přišlo? No samozřejmě! Na co lžička, když se do toho dortu mohu zakousnout a upatlat nejen sebe, ale i mé okolí? Jo a babička mě v tom ještě podpořila! Měla jsem zajímavá videa...

5. Jaké byly Tvé oblíbené hračky na hraní? Já vždycky byla taková ta "pravá ženská". Takže začalo to panenkou a oblečkama, pokračovalo kuchyňkou a skončilo žehličkou a vysavačem. Hele, když nad tím teď tak přemýšlím, tak už asi vím, proč mě teď ty domácí práce tak nebaví! Když mě omrzela panenka (miminko), tak začala éra Barbie. Takže mi dědeček postavil ze dřeva úžasný domek, měla jsem pro Barbie milion blbůstek. Co jsem nedostala, to jsem si vyrobila. Po éře zvané Barbie, přišlo období, kdy letěli Littles Pet Shop. Tak těch jsem měla kolem 40 a stále ještě někde budou. Trochu mě mrzí, že moje ségra si nikdy moc nehrála, že se jí ty mé hračky, poměrně zachovalé, nemohly předat. Ale tak co nadělám, počítač je asi lepší.

6. Jaký nejtrapnější zážitek si pamatuješ? Tak na tuhle otázku mám jasnou odpověď. Takže.... To jsme měli se školkou v divadle vystoupení. Vystoupení bylo německé, jen pro představu. Moje učitelka byla shodou okolností také moje babička. Tak si tak říkáme ty říkanky jako Eins, zwei, Polizei, drei, vier Offizier, fünf, sechs alte Hex, sieben, acht, gute Nacht, neun, zehn, Auf Wiedersehen. Což je irelevantní, ale chtěla jsem se vám tu vytáhnout, jak si to ještě pamatuji. No, tak si říkáme básničky a to najednou říkáme jednu už po druhé! No a co nenapadne malou, hloupoučkou Michalku? Na celé divadlo jsem vykřikla: ,,Ale to už jsme přeci říkali!" Celý sál se začal tak neskutečným způsobem smát! Samozřejmě, když to udělá 4 leté dítě, je to roztomilé, ale mně je trapně ještě teď.

7. Přečti něco, co jsi psala ve školce. Já tedy nevím jak vy, ale já jsem ve školce rozhodně psát neuměla, až na podpis. No, dobře, podepisovala jsem se takovým, řekněme uměleckým podpisem, protože jsem psala neustále obrácené Š. Samozřejmě, že to bylo schválně! Ehm.

8. Tři písničky, které jsi milovala, když jsi byla malá.
9. Jaký nejsměšnější oblek jsi měla, když jsi byla malá? Teď přemýšlím, jestli je to myšleno jako převlek nebo jako klasické oblečení. Pokud jako kostým, tak to já vždy byla princezna, víla nebo čarodějnice. V tomhle jsem opravdu nikdy nebyla moc originální. A už vůbec ne vtipná nebo směšná. Ale pokud bych se zaměřila na oblečení jako takové... Tak určitě jsem měla občas nějaké ty módní výstřelky, ale jako to tak bývá, nejvíc nejsměšnější se mi zdálo oblečení, které tenkrát prý frčelo. Občas jsem vypadala spíš jako kluk, v tom lepším případě, v tom horším, jako klaun. Ale co bylo na tom nejhorší, tak to byl sestřih ala na hříbečka. Humus.

10. Nějaká zábavná příhoda, která se ti stala, když jsi byla malá? Znáte tu čarodějku Bibi Blockbergovou? To u nás byla na návštěvě babička. Já jsem si na sebe navlékla čarodějnický převlek, protože jsem musela vyzkoušet své nové koště. Druhý den jsem totiž šla na karneval. Nasedla jsem na koště a začala běhat ("létat") po bytě, tenkrát byt 1+1, a u toho jsem křičela: ,,Já jsem Bibi Blockbergová!". Jo, už tohle zní fakt praštěně, ale to není vše! To si tak létám na koštěti, když vtom mi podklouzne noha a já se rozplácnu na zemi. V tu chvíli bylo ticho, hrobové ticho. A samozřejmě následoval nekontrolovatelný výbuch smíchu mé mamky s babičkou. Nezapomenutelný zážitek.

11. Jsou některé věci, které máš od dětství do teď? Mám toho spoustu, ale co je asi pro mě citově nejsilnější, je modrá plyšová myška, kterou mi do porodnice přinesl můj taťka. Na dnešní poměry už nic moc plyšák, ale pro mě bude vždy ta nejkrásnější!

12. Něco divného, co jsi dělala, když jsi byla dítě? Spíš by mě zajímalo, jestli jsem někdy v dětství dělala něco normálního. Ale pamatuji si, že jsem měla poměrně dlouhé období, kdy jsem neustále měla nějaký tik nebo co, kdy jsem krčila nos jako králík. Už ani nevím, jak mě to odnaučili.

13. Nejstrašidelnější věc, jaká se ti kdy stala? Takže asi takhle, já jsem od malička neskutečný strašpytel! Bojím se snad úplně všeho, takže pro mě je strašidelné kdeco. Ironie však je, že miluji horory. Ty noci po dokoukání jsou pak už horší, no. Ale jak přemšlím, tak mě nejspíš nic nenapadá. Jen to, že jsme si občas s kamárádkou vyprávěly různé příběhy, ale obvykle se to stalo jí a ne mně. Takže bohužel. (Bohudík)

14. Jaký svět byl před tím, a jaký je dnes? Podle mě je svět stále stejný, jen moje vnímání světa se změnilo. Jako dítě rozhodně nevnímáte spoustu věcí, co vnímají dospělí, a tak by to mělo být. Dětská fantazie se postará o všechno. Nevím, nejspíš se některé věci změnily, avšak nemyslím si, že nějak rapidně. Přeci jen je mi teprve 19, takže jsem na světě jen krátce. Tudíž ani nemohu hodnotit.
 


Komentáře

1 Teri Teri | Web | 6. března 2018 v 17:50 | Reagovat

Krásný tag! Já upřímně si myslím, že svět byl hezčí a já byla šťastnějšíé, ikdyž jsme toho měli o hodně méně než teď. Mamka říká, že to vnímám takto, protože jsem byla dítě, ale já si myslím, že přece jenom něcpo z toho bylo hezčí a lepší :D.
Souhlasím ještě s rodičovskou uchylkou fotit své nejdrahší miláčky, malé dětičky nahaté :D
Já mám jedno video asi ze 4 roku nebo 3 kde běhám nahatá a chodím do nočníku :D. pohádku lískulka neznám, ale já jsem vyrůstala na večerníčku a kouzelné školce,pak samozřejmě klasiky, ale sama na ty to pohádky vzpomínám jako krásné. Little petshop jsem neměla žádné, ale panenek to habaděj :). Já chtěla být vždycky doktorkou nebo návrhářkou a modelkou ach ty dětské sny, ale nakonec mi pořád zůstala v hlavě doktorka, no uvidíme co se ze mně vyklube...

2 thedecemberlady thedecemberlady | Web | 6. března 2018 v 18:54 | Reagovat

[1]: Něco na tom možná bude, no. Ale mně to tak ani moc nepřijde. Možná je to taky tím, čím si mamka v mém dětství musela procházet... Prostě mi přijde svět stejně krutý, jako před 19 lety. A držím palce, ať ta "doktorská" kariéra vyjde, věřím, že se Ti to podaří!

3 Hemitson Hemitson | Web | 6. března 2018 v 20:11 | Reagovat

Haha, tak na fotky se už teď těším, protože sama vím jaké fotky se mnou máme doma my a jestli to někdy uvidí můj future husband, tak radši uteče. :D

S těma hračkama je to docela smutné, ale třeba to tvou ségru ještě zaujme a dá jim přednost před počítačem! :D Jinak já panenky nepamatuju, měla jsem autíčka, jelikož mám dva starší bráchy a tak nějak jsem se držela s něma a nic jiného nechtěla, jen koníci mě drží až doteď. :D Ale protože jsem vyrůstala s klukama- v sousedství jsem měla taky spíše klučičí kamarády- tak jsem chodila domů s věčně roztrhanýma kalhotama a krvavýma kolenama. Taky jsme stavěli bunkry na stromech. Jo to byly časy. :D

Každý den, každý den,
k svačině jedině,
jedině pramen zdraví z Posázaví! :D

4 Kristýna Kristýna | E-mail | Web | 7. března 2018 v 10:15 | Reagovat

Krásné otázky, krásné odpovědi :) určitě si tento tag někdy půjčím k sobě na blog. Taky jsem byla dost "holčičí" dítě, éra Barbie (měla jsem i Kena :D) pak Baby born panenky, Chou chou panenka.. milion oblečků, kočárek, lahvičky na pití, dudlíky, pleny.. :D když si na to zpětně vzpomenu, nemůžu pochopit, co mě na tom tak bavilo..

5 Jenna D. | jennadewan-tatum Jenna D. | jennadewan-tatum | Web | 7. března 2018 v 13:40 | Reagovat

Panečku! :O v První řadě ti musím říct že mě tvůj blog zaujal hned na  první pohled! :O ♥ Moc se mi to tady líbí, jinak tento článek si musela psát neskutečně dlouho ty jo :O Dala sis na něm práci nedočetla jsem to teda upřímně celý ale ten nejtrapnější zážitek? Taky by mi asi bylo trapně ještě teď ty jo, ale tak nedá si nic dělat už že jo :D :)) ♥

6 thedecemberlady thedecemberlady | Web | 7. března 2018 v 14:18 | Reagovat

[3]: Tak to se tedy těš! Nad některými jsem se opravdu pobavila! :D

[4]: Moc ráda si to pak přečtu! Rozhodně pak dej vědět! ♥

[5]: To nevadí, jsem ráda, že to píšeš upřímně. Děkuji za pochvalu. Ono u mě je to takové těžké, jsem šílená perfekcionistka a tak nad článkem, byť krátkým, trávím šíleně dlouho :D

7 Lucka Lucka | E-mail | Web | 8. března 2018 v 9:59 | Reagovat

Pane jo, to je hrozně hezký tag. Nejenže to ukazuje vzpomínky z tvého dětství, ale způsob, jakým jsi to napsala, o tobě vypovídá a to je na tom moc hezké. :-) Tenhle tag si určitě někdy půjčím, protože by se zcela jistě našlo několik příhod mého dětství, co stojí za zmínku. :-D Taky mám doma alba spousty fotografií, na kterých jsem většinou v kalhotkách, ale to je zase tím, že to bylo normální. Dneska vyfotíš svoje dítě v noční košili a už jsi pomalu za úchyla... Doba nám poskočila a dřív se to tak nehrotilo, ačkoli tohle zrovna mi přijde vcelku normální. :-) Svět je pořád stejný, my se měníme... Když jsem byla malá, bylo to všechno jednodušší, člověk nemusel řešit nic kromě toho, jestli je do setmění doma včas a jestli nedostane na zadek za roztrhané tepláky. Dneska už to tak lehce nejde, ale když se bere život s nadhledem, není nikdy tak zle. :-)

8 thedecemberlady thedecemberlady | Web | 8. března 2018 v 17:17 | Reagovat

[7]: Už se moc těším! ♥

9 Mushroom Mushroom | Web | 8. března 2018 v 20:37 | Reagovat

Také hrozně ráda píšu a čtu tagy. Je to skvělá volba jak někoho poznat!
Jinak já jsem byla vždycky spíš kluk. Hrála jsem si s autíčky, úplně jsem nesnášela panenky a nikdy jsem nestála o vlastnictví kočárku. Na maškarní jsem chodila zásadně za geparda, mumii, Pippy dlouhu punčochu nebo baletku (všechno bylo homemade ze šicího stroje mojí mamky). A i pohádky na které jsem koukala byli spíš takové klučičí. Úplně jsem zbožňovala Scoobyho Dooa, kterého mám mimochodem ráda doteď, a také jsem koukala pořád dokola na Medvědí bratry. A třeba zábavných příhod mám miliony. Nechápu že jsem pořád ještě naživu po tom co jsem rozrazila dveře v kuchyni, spadla několikrát ze schodů, shodila polovinu obrazů v domě, nutila svého psa skákat přes podnožky a tancovala "u tyče". Vlastně jsi mi teď dala skvělý námět na článek, děkuju. Tenhle tag je vážně super!!

10 Hrašulee Hrašulee | Web | 13. března 2018 v 11:05 | Reagovat

To je skvělý, docela mě uklidnilo, že má i někdo další takové trapné zážitky z dětství :D My bohužel všechny videa i fotky z mého dětsví máme a popravdě nechápu, to jsem tam dělala. Ale aspoň už vím, že jsem šílená už od mala :D

11 Romi Romi | Web | 14. března 2018 v 20:43 | Reagovat

super na nečem se shodnem :)

12 neverbealone neverbealone | Web | 19. března 2018 v 11:10 | Reagovat

Joo vzpomínky na dětství jsou vždycky super. Je sranda, jak se u toho člověk vždycky začne tak přiblble usmívat, když si na něco vzpomene :D my si ještě doteď s některými kamarády připomínáme, co jsme dělali ve školce a jak trapný to bylo :D :D

13 jsemucitelka jsemucitelka | Web | 11. dubna 2018 v 21:02 | Reagovat

Když jsem tohle pročítala, měla jsem to občas podobně. Připomnělo mi to tu aplikaci, kdy si napíšeš dopis z budoucnosti a potom si můžeš bilancovat nad tím, co se stalo. Hrozně dlouho se k tomu odhodlávám, na netu je na to takový server, kdy si napíšeš dopis svému budoucímu já za měsíc, za rok, za 10 let. :)
Teď jsem to dávala i jako téma slohovky.

14 Molly. Molly. | E-mail | Web | 31. května 2018 v 11:24 | Reagovat

Naprosto boží TAG, btw. doufám, že máme hodně společného a ne jen bydlení s přítelem :D a snad ti dopadla maturita dobře :P a abych se ještě vyjádřila k Tagu, tak to s tím povoláním do budoucna to tví rodiče zabili :D Stříhání ala hříbeček jsem měla též a byl to trapas jako blázen. Buď ráda, že jsi na karnevalech byla jako princezna, víla nebo čarodějnice, to mě máma navlíkala do karkulky nebo pampelišky, což jsem moc ráda nebyla a taky ty fotky tomu odpovídají :D Ale v dosti věcech jsme si vážně podobné, to s horory máme naprosto stejně :D Těším se na fotky z dětství :D

15 Simix Simix | Web | 10. června 2018 v 19:27 | Reagovat

Máš moc hezký a hezky uspořádaný blog :)
Myslím, že není skoro nikdo, kdo by neměl fotky z minulosti :D
Večerníček, Krteček, Tom a Jerry,... jooo, taky. Nebo třeba Oggy a škodíci/švábové :D
Pane jo a na Lískulku bych si skoro ani nevzpomněla!! To je sakra dávná historie :D
U třetí otázky... ta otázka tvých rodičů fakt hustá :DD Aneb, jak odradit :DD
Pramen zdraví z Posázaví... ej, na to jsem taky zapomněla. Jsi mi připomněla dětství trošku :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama